Páteční kázání 12. 12. 2025 (21. džumáda l-áchira 1447 h)                                                    

Boží zákony – zákon pokoušení a realita, kterou žijeme

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Pochopení božských zákonitostí v tomto vesmíru dává člověku možnost prohlédnout, číst skutečnost ve světle správného vedení, nezastřenou sdělovacími prostředky, nenarušenou politickými analýzami. Božské zákonitosti jsou neměnné, nelze je vyměnit, ani proměnit. Proto Alláh věnoval třetinu Koránu příběhům o minulých národech, aby nám jejich prostřednictvím ukázal, jak to na světě chodí, aby nám odhalil zákonitosti vítězství a zániku, upevnění a pokoušení. Všemohoucí Alláh praví: „… podle zvyklosti Boží vůči těm, kdož již předtím byli…“ (33:62), „… podle obvyklého osudu těch poslů, jež vyslali jsme již před tebou…“ (17:77) a „Již naplnil se obvyklý osud těch, kdož před vámi byli!“ (3:137) Boží zákony nejsou příběhy pro pobavení, jsou cestou na mapě, pomocí které máme poznat pozice našich předků v této době. V dnešní době, kdy se ve světě valí zprávy jako vlna za vlnou o zabitých a utlačovaných, politických a ekonomických bojích, bude možná člověk zmatený, pocítí úzkost, možná si bude zoufat, pokud nebude mít dostatečnou znalost Koránu. Sdělovací prostředky se nezmiňují o ocenění Alláha, nepoutají srdce moudrostí zkoušení, neposkytují upokojení v těžkých časech. Jednou z nejvýznamnějších božských zákonitostí, které vidíme v dnešním světě je zákonitost pokušení. Znamená to, že člověku je dáno požehnání za požehnáním, je mu dopřáno oddechu, je ponechán bezstarostný, dokud se nepřiblíží k zániku, aniž by si to uvědomil. Všemohoucí Alláh praví: „… ty přilákáme postupně do záhuby, aniž o tom budou mít tušení. Já jim však odklad dám, vždyť lest Má je spolehlivá.“ (7:182-183) Odklad znamená ponechání lhůty, prostoru a ještě více požehnání. Pokud věřící zůstane lhostejný, přijde přísný trest. Člověk se rozhlédne po světě a uvidí tyranského despotu a slabého věřícího a řekne si: „Proč?“ Odpověď je, služebníci Alláhovi, dary na tomto světě nejsou důkazem lásky, odepření něčeho není důkazem ponížení. Všemohoucí Alláh praví: „Co člověka se týče, když Pán jeho jej zkoušce podrobuje a štědrostí a dobrodiním jeho zahrnuje, pak on hovoří: ‚Pán můj mi poctu prokazuje.‘ Když naopak jej zkouší tím, že příděl obživy mu odměřuje, pak on hovoří: ‚Pán můj mě ponižuje.‘ Ba ne!“ (89:15-17) Tímto „ba ne“ popírá takové myšlenky. Alláh dává všem. Zbožnému i tomu, kdo páchá nepravosti, věřícímu i nevěřícímu: „Všem, těm i oněm, My rozmnožíme Pána tvého dary…“ (17:20) Rozdíl je však v druhu daru – milost a úspěch, anebo pokušení a zkouška? Jak poznám, jestli se u mne jedná o dar nebo o pokoušení?

Měřítko je jasné:

Jestli s požehnáním roste poslušnost, jedná se o požehnání a milost.

Jestli s požehnáním roste nedbalost, jedná se o pokoušení.

Bohatství není nic špatného, protože Abú Bakr, Uthmán a Abdurrahmán ibn Auf patřili mezi nejbohatší společníky Proroka. Ale jejich bohatství bylo vynakládáno v poslušnosti, dobročinnosti a podpoře náboženství. Ale pokud peníze zvyšují hřích, nespravedlnost a nedbalost, pak jsou jednou z nejnebezpečnějších forem pokoušení. V Koránu jsou zmíněny dva druhy úspěchu:

1) úspěch v milosrdenství a poslušnosti – Všemohoucí Alláh praví: „Věru jsme ti dali dosáhnout úspěchu zřetelného…“ (48:1) – úspěchu v poslušnosti, upokojení, spokojenosti.

2) úspěch v pokoušení – Všemohoucí Alláh praví: „A když zapomněli na to, co bylo jim připomenuto, otevřeli jsme jim brány k radostem všem.“ (6:44) K radostem všem… penězům, síle, moci… i když se radují a zpychnou: „… uchvátili jsme je znenadání a octli se v beznaději.“ (6:44) A tak tomu bylo i s koncem tyranů v průběhu dějin:

– Faraón: Řekl: „Jsem tvůj nejvyšší pán“ a byl vyhnán a utopen.

– Ádovci: Řekli: „Kdo je silnější než my?“ a obrátili se v prach.

– Qárún: Řekl: „Všeho toho se mi dostalo jen díky vědění mému vlastnímu!“ a byl potrestán tak, že jeho samého i jeho dům pohltila země. Všichni vystoupali po žebříku pokušení a přitom si mysleli, že vystoupali po žebříku slávy!

Zákon pokoušení není příběhem z dějin. Je to zákon, který platí v každé době. A naše současná realita se díky těmto zákonům stává stále jasnější: národy, kterým se otevřely brány světa, které se topí v rozkoši a hříchu a myslí si, že dosáhly vrcholu… Nevědí, že Alláh je odpouštějící a nezanedbává. Zpytujme sami sebe: Přibližuje nás to, co máme v rukou – peníze, zdraví, bezpečí a děti – k Alláhovi, nebo nás to od něj vzdaluje?

Ó Alláhu, dej, ať nám Tvé požehnání pomáhá v poslušnosti vůči Tobě, a nedopusť, aby se pro nás stalo pastí, aniž bychom si to uvědomili.