Páteční kázání 18. 7. 2025 (23. muharram 1447 h)

Chápání priorit v islámu

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Jednou z největších předností islámského práva je jeho vyváženost, díky které je vše postaveno na správné místo a je brán ohled na vznešené cíle pro ochranu náboženství, sebe sama, rozumu, majetku a cti. Jedním z nejvýraznějších projevů této rovnováhy je nauka o stanovení priorit, která je jedním z pojmů, na nichž je založeno správné chápání náboženství a rozumné jednání v životě. Ne každá práce má stejnou hodnotu, ne každá povinnost má stejný význam. Některé věci mají přednost, jiné jsou odloženy, některé jsou povinné, jiné jsou navíc, některé jsou zásadní, jiné jsou vedlejší. Všemohoucí Alláh praví: „Nebe On vyzvedl a váhy stanovil – na váze nepodvádějte, spravedlivě ji stanovte a na váhách neubírejte!“ (55:7-9) Alláh zavrhl ty, kdo šidí na váze. Všemohoucí Alláh praví: „Domníváte se, že ten, kdo poutníky napájí a o Posvátnou mešitu se stará, je roven tomu, kdo uvěřil v Alláha a v den poslední a bojuje na cestě Alláhově? Ti nebudou si rovni před Alláhem a Alláh nepovede správnou cestou lid nespravedlivý.“ (9:19-20) Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Víra má sedmdesát dva podob, od vyznání ‚Není boha kromě Alláha‘ až po odstranění překážky z cesty.“ Znamená to, že víra má stupně a skutky mají úrovně, a vše je zváženo na vahách.

Dnes naléhavě potřebujeme pochopit priority v našem životě a práci, doma a ve společnosti, v naší výzvě k následování islámu a chování, abychom nepromrhali to, co je povinné, a nezabývali se věcmi, které jsou navíc, nezabývali se vnějším vzhledem a nezanedbávali podstatu, nebo se neztráceli v detailech a nezapomínali na celek. Pokud jde o nejvýznamnější příklady stanovení priorit v islámu, vezměme si jasná měřítka, která nám osvětlí cestu. Zde je několik základních orientačních bodů, které nás vedou k pochopení stanovení priorit v tomto náboženství:

1) Na prvním místě je dogma: víra v Alláha, v jedinost. Toto je základ, na kterém stojí veškeré činy. Všemohoucí Alláh praví: „A vyslali jsme již k národu každému posla, aby hlásal: ‚Alláha uctívejte…‘“ (16:36) Kdo správně uctívá jedině Alláha, ten dobře koná. Je-li víra člověka něčím zkažená, přijde jeho úsilí vniveč.

2) Povinné skutky mají přednost před dobrovolnými, vykonávanými navíc. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Alláh vám stanovil povinnosti, nepropásněte je.“ Není možné, aby se muslim modlil noční modlitby a modlil se s přemírou společnou modlitbu, nebo se velmi často dobrovolně postil, a aby přitom zanedbával své povinnosti vůči své rodině a sousedům.

3) Upřednostňování nároků lidí před nároky Alláha: protože Alláh odpouští to, co Mu náleží, ale neodpouští to, co je mezi lidmi, pokud to není urovnáno. Dluh má přednost před poutí, náprava křivd má přednost před množstvím dobrých skutků a ublížení lidem maří dobré skutky, i když jich je mnoho.

4) Veřejný zájem stojí před soukromým. Učenci řekli: „Kde je zájem, tam je zákon Alláha.“ Pokud se zájem jednotlivce dostane do rozporu se zájmem společnosti, má přednost veřejný zájem, jako je tomu v případě zakátu, přikazování dobrého a zakazování zavrženíhodného atd..

5) Podstata má přednost před tím, jak se něco jeví navenek. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Alláh se nedívá na váš vzhled a na vaše tělo, ale na vaše srdce a činy.“ Nenechte se oklamat krásou ani bohatstvím, ale hledejte víru a charakter.

Někteří lidé přehánějí dodržování tradic, které jsou vidět, jsou přísní na sebe i na ostatní v doporučovaných věcech a dbají na nejmenší detaily svého vzhledu a vystupování, ale na druhou stranu zanedbávají to nejdůležitější, co jim bylo uloženo za povinnost, nedbají na to, co je nezbytné, nezajímají se o zdroj svého živobytí, jestli je to povolené nebo zakázané. Někteří z nich se dokonce dopouštějí podvodů, klamání a neoprávněně si přivlastňují cizí majetek, přestože vědí, že to Alláh i Jeho Posel – salla lláhu alajhi wa sallam – zakázal.

Jak můžeme ctít tradice, a přitom promrhat to, co nám bylo uloženo za povinnost?! Jak se můžeme starat o to, co je vidět, a nedbat na podstatu víry a jejího ducha?! Islám je náboženství rovnováhy a umírněnosti, které nerozlišuje mezi uctíváním a jednáním, ani mezi tím, co je vidět a co je skryto uvnitř. Stejně jako modlitba a půst jsou součástí náboženství, tak i upřímnost, poctivost a obživa z toho, co je povoleno, jsou součástí náboženství. Alláh dokonce upřednostnil bohabojnost před vnějšími projevy. Alláh – chvála Mu – praví: „Avšak nejvznešenější z vás před Alláhem je ten, kdo je nejbohabojnější…“ (49:13)

6) Odvracení škod má přednost před přinášením prospěchu. Toto je důležitá zásada v islámském zákonodárství. Všemohoucí Alláh praví: „Neurážejte ty, které oni vedle Alláha vzývají…“ (6:108) Zakázal urážet bohy modloslužebníků – i kdyby to byla pravda – aby se zabránilo větší škodě, a to hanobení Mocného a Vznešeného Alláha.

7) Rovnováha a umírněnost. Porozumění prioritám vytváří pro muslima jedinečnou rovnováhu mezi požadavky tohoto světa a posmrtného života, mezi skutky srdce a činností ostatních částí těla, mezi uctíváním a prací na tomto světě. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Přísahám při Alláhovi, že jsem ten z vás, kdo se nejvíce obává Alláha, a jsem z vás nejbohabojnější, ale i já se postím a přerušuji půst, modlím se a spím, žením se. Kdo se odvrátí od mého zvyku, nepatří ke mně.“

Islám zakazuje přehánění a krajnost, stejně jako nedbalost a laxnost, a považuje za nejlepší střední cestu. Porozumění prioritám činí náš život vyváženějším a efektivnějším a pomáhá nám dát vše na správné místo. Neodkládejme to, co je třeba udělat nejdříve, neupřednostňujme to, co je třeba odložit, nezveličujme to, čemu je třeba přikládat menší význam, a nezanedbávejme to, co je třeba ctít. Dbejme na to, abychom si stanovili priority podle Alláhova učení, abychom dosáhli Jeho spokojenosti a byli šťastní v obou světech.

Prosíme Alláha, aby nám ukázal Pravdu jako pravdu a dal nám sílu ji následovat, aby nám ukázal nepravdu jako nepravdu a dal nám sílu se jí vyvarovat, aby nám dal porozumění v naší víře a pomohl nám být poslušnými tak, jak je Mu to milé a jak je s tím spokojen.