Páteční kázání 16. 5. 2025 (18. dhu l-qiʻdah 1446h)      

Důvody a projevy milosti Všemohoucího Alláha

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Milost Mocného a Vznešeného Alláha je obrovská, nezměrná. Nikdo ji nedokáže obsáhnout či odhadnout její velikost. Zahrnuje vše, jak praví Všemohoucí Alláh: „Trest Můj postihne toho, koho Já chci, ale Moje milost Mé objímá všechny věci.“ (7:156) Také praví: „Pane náš, Ty objímáš v milosti i vědění Svém věc každou.“ (40:7) Alláh Sám Sobě předepsal milost jako povinnost: „…On Sobě milost jako povinnost předepsal…“ (6:12) A dále: „Pán váš Sobě milost jako povinnost předepsal…“ (6:54) Milost Alláha předchází jeho zlobu, jak se uvádí ve správném hadísu: „Než Alláh stvořil veškerá stvoření, napsal: ‚Má milost předchází Mé zlobě.‘ A toto je psáno na Jeho trůnu.“ On je Milostivý, Jeho milost je všeobjímající pro všechna stvoření na tomto světě. On je Slitovný, což se týká věřících v Den zmrtvýchvstání, jak praví Všemohoucí: „… On slitovný je vůči věřícím.“ (33:43)

Ibn al-Qajjim – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Slovo milostivý odkazuje na vlastnost Alláha, slovo slitovný odkazuje na její následek u toho, komu byla prokázána milost.“

Milost Alláha na tomto světě je pouze jednou částečkou ze sta, jak se uvádí v tomto hadísu: „Alláh má sto podob milosti. Jedna z nich byla seslána mezi džiny a lidi, zvířata a havěť, díky ní jsou k sobě milosrdní, díky ní je divoké zvíře laskavé ke svým mladým. Zbylých devadesát devět je na to, aby jimi projevil milost vůči Svým služebníkům v Soudný den.“

K velikosti Jeho milosti patří to, že je milostivější ke Svému služebníkovi než jeho matka i otec. Ve sbírce správných hadísů je citováno: „Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – uviděl ženu, jak k sobě přivinula svého syna, a zeptal se: ‚Myslíte, že by hodila své dítě do Ohně pekelného?‘ Odpověděli: ‚Ne.‘ Prorok na to řekl: ‚Alláh je ještě milostivější ke Svým služebníkům než tato žena ke svému dítěti.‘“ (všichni se na něm shodují)

Hammád b. Salama řekl Sufjánovi ath-Thaurímu: „Přísahám při Alláhovi, kdybych si měl vybrat mezi tím, aby se mnou zúčtovával Alláh nebo moji rodiče, vybral bych si Alláha, neboť je ke mně milostivější než oba moji rodiče.“ Chce-li Alláh pro Své služebníky dobro, sešle na ně část Své milosti a přijde požehnání a prospěch pro všechny. Zadrží-li Svou milost, přijde pohroma do té míry, do jaké byla zadržena milost.

Některé příklady projevů milosti Všemohoucího Alláha:

1) Poslání proroka Muhammada – salla lláhu alajhi wa sallam:

Jedním z největších projevů milosti Alláha je poslání Proroka milosrdenství, jak praví Všemohoucí: „A neposlali jsme tě leč jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré.“ (21:107) Díky němu se lidem dostalo správného vedení a byli vyvedeni z temnot na světlo, jak praví Všemohoucí: „A vůči věřícím je shovívavý, slitovný.“ (9:128) Tyto dvě vlastnosti – shovívavý, slitovný – byly takto společně uvedeny pouze u proroka Muhammada.

2) Seslání Vznešeného Koránu:

Díky Jeho milosti byla seslána nejvýznamnější Kniha, kterou lidstvo poznalo: „… a uzdravení toho, co v hrudích je skryto, i správné vedení a milost pro věřící.“ (10:57)

3) Odpuštění pro ty, kdo věří v jedinost:

Otevřel jim brány pokání a zakázal jim, aby si zoufali: „… neztrácejte naději v milosrdenství Alláhovo…“ (39:53) Když služebník zemře jako věřící v jedinost Alláha, přijme ho Alláh s odpuštěním a milostí.

4) Lidé patřící do Ráje tam budou uvedeni:

„Pán jejich jim oznamuje zvěst radostnou o Své milosti…“ (9:21) Posel Alláhův řekl: „Nikoho z vás nezachrání činy… pokud ho Alláh nezahrne Svou milostí a laskavostí.“ (imám Muslim)

5) Sedmdesát tisíc vstoupí do Ráje bez zúčtování: „S každým tisícem sedmdesát tisíc.“ (podle hadísu)

6) Seslání deště a oživení Země:

„… a milost Svou rozšiřuje.“ (42:28) „Pohlédni tedy na stopy milosti Alláhovy…“ (30:50)

7) Alláhovi milosrdenství k nemocnému, slabému a lidem postiženým neštěstím:

K Alláhově milosti vůči Jeho služebníkům patří to, že nemocnému ulehčuje, aby pro něho nebylo uctívání příliš obtížné. Zapíše mu odměnu za činy, které vykonal jako zdravý, jak se uvádí v tomto hadísu: „Když věřící onemocní nebo se vydá na cestu, zapíše se mu to stejně, jako by zůstal doma a byl zdravý.“ (al-Buchárí)

Jestliže ho Alláh podrobuje zkoušce nemocí nebo nějakou pohromou, je to proto, aby ho pozvedl na stupních a odčinil jeho hříchy, jak řekl Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam: „Vším, co člověka postihne… i když se třeba jen píchne o trn, smaže Alláh jeho hříchy.“

8) Ulehčení lidem od nesnáze a těžkosti v islámském právu:

K Alláhově milosti patří to, že Jeho pravidla jsou postavena na tom, aby byla snadná a bez obtíží, jak praví Všemohoucí: „Alláh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné.“ (2:185) Odpustil jim výdaje, kterých nejsou schopni dostát, povolil jim úlevu, když onemocní, cestují nebo se strachují, mohou modlitbu zkrátit a pomodlit se dvě najednou, mohou přerušit půst atd.

9) Přijetí pokání kajícníků bez ohledu na velikost jejich hříchů:

Brány pokání jsou otevřené, dokud člověk nevypustí duši nebo dokud vychází slunce, jak praví Všemohoucí: „… Alláh je ten, jenž přijímá pokání služebníků Svých…“ (9:104) Ba dokonce se Alláh raduje z pokání Svého služebníka, jak se uvádí v tomto hadísu: „Alláh se více raduje z pokání Svého služebníka, než ten z vás, kdo najde svého velblouda, který se mu ztratil v poušti.“

10) Milosrdenství ke zvířatům a živým tvorům obecně:

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – vyprávěl, že jedna žena, prostitutka, vešla do Ráje, protože dala napít žíznícímu psovi. Řekl: „V souvislosti s každým živým tvorem je odměna.“ (podle al-Buchárího i Muslima) Je zakázáno mučit zvířata. Traduje se, že žena šla do Pekla kvůli kočce, kterou uvěznila. Nedala jí ani najíst, ani ji nenechala, aby si sama našla nějakou havěť na zemi.

Milost Všemohoucího Alláha k Jeho služebníkům je bezbřehé moře, zahrnuje věřící i nevěřící, člověka i zvíře, v každém okamžiku života. Kdo se zamyslí nad tím, co Alláh předurčil, nad jeho ustanoveními, nad zjevným i skrytým požehnáním, pochopí, že Alláh – chvála Mu – je nejmilostivější z milostivých, přeje Svým služebníkům jen dobro a stihne je neštěstím jedině z moudrosti a milosti.

Nejvíce jsou vidět stopy této milosti, když věřící ve všem důvěřuje svému Pánu a když se k Němu přibližuje s pokáním a láskou, když je milosrdný ke služebníkům Alláhovým, jako je k nim milostivý jejich Pán – „K milosrdným se slituje Milostivý.“

Buďme služebníky milosrdenství, jednejme s lidmi tak, jak bychom chtěli, aby Alláh jednal s námi, smýšlejme o nich v dobrém, nepřestávejme Ho prosit, aby nás zahrnul Svou milostí na tomto i na Onom světě.