Páteční kázání 28. 4. 2023 (8. šawwál 1444 h)                                             dr. Usama al-Deiri

 Mešita v Teplicích

Pozastavení nad Svátkem práce

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Alláh stvořil Zemi jako místo, kde se má člověk usadit a žít na tomto světě. Obdařil ji množstvím darů a veškerá stvoření podřídil člověku, aby mu sloužila. Otevřel mu také různé možnosti a způsoby obživy a ukázal mu cesty, jak se k nim dostat. Všemohoucí Alláh praví: „Což neviděli, že jsme pro ně stvořili – mezi tím, co ruce Naše udělaly – též dobytek, nad nímž vládci jsou? A podmanili jsme jej pro ně a na jedněch jezdí a jiné jsou jim potravou a mají z něho užitek různý a také nápoje – což vděčni Nám nebudou?“ 36:71-73)

Člověk se má vydat a pospíšit ke dveřím, které jsou mu k obživě otevřeny, se srdcem lpícím na Alláhovi, s myslí upnutou k tomu, že ho Alláh stále sleduje, a se strachem z Něj, dodržujíc Jeho ustanovení a příkazy. Všemohoucí Alláh praví: „… muži, které ani obchod, ani prodej nezláká od vzývání Alláha, od dodržování modlitby a od dávání almužen, a ti obávají se dne, kdy srdce i zraky se budou obracet…“ (24:37)

Celý svět dnes slaví Svátek práce a měli bychom si tedy připomenout pravidla, sociální práva a povinnosti, které musí všichni respektovat a dodržovat, co se týče pracovního práva a pravidel při výkonu práce. Práce je jednou z forem uctívání Alláha a její vykonávání tak, jak se patří, je jedním ze znaků víry. Plněním všech nároků a dodržováním pravidel bude mít člověk splněnu svou povinnost, až stane v Soudný den před Alláhem.

Řád tohoto života vyžaduje snažení a práci od všech tvorů, které jsou kolem nás, vynakládají skutečné úsilí, aktivně pracují, a proto i člověk má přistoupit k práci vážně a aktivně, aby vykonal to, co mu ukládá lidská přirozenost, která je běžnou součástí jeho života tak, jak jej Alláh stvořil.

Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Není nic lepšího pro člověka, než co si sám vydělá.“ (podle al-Buchárího) Ibn Abbás – radija lláhu anhu – řekl: „Adam – mír s ním – byl oráčem, Noe tesařem, Idrís krejčím, Ibráhím a Lot pracovali v zemědělství, Sálih byl obchodníkem, David kovářem, Mojžíš, Šu’ajb a Muhammad – salawátu lláhi alajhim – byli pastýři a Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – byl také kupcem. Moudrý Luqmán řekl jednou svému synovi: „Synu, používej jen to, co bylo dovoleno. Nikdo nezchudne, když nebude dělat jednu z těchto tří věcí: nebude slabý ve víře, nebude slaboduchý a nebude postrádat smysl pro čest. A ještě důležitější je, aby jím lidé nepohrdali.“

Služebníci Alláhovi, islám má práci v úctě, ať je jakákoli. Podle práce náleží člověku odměna. Všemohoucí Alláh praví: „Kdokoliv zbožné skutky koná, ať muž či žena, a je věřící, toho vzkřísíme k životu překrásnému a věru je odměníme odměnou podle toho nejlepšího, co učinili.“ (16:97) Anas – radija lláhu anhu – vyprávěl, že kolem Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – šel muž a Prorokovi druhové si všimli jeho výdrže a aktivity. Řekli: „Posle Alláhův, co kdyby to využil (tu aktivitu a sílu) na cestě Alláhově?“ Posel Alláhův odpověděl: „Když to bude kvůli jeho dětem, tak je to na cestě Alláhově, když to bude kvůli jeho starým rodičům, tak je to na cestě Alláhově, když to bude kvůli jemu samému, aby žil mravně, tak je to na cestě Alláhově. Když se tím bude vychloubat, tak je to na cestě Ďábla.“

Služebníci Alláhovi, každý muslim, který vykonává nějakou práci, ať je jakákoli, ji musí vykonávat dobře. Toto je významný rys v životě věřícího, a proto to také vyžadoval Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam. Říkal: „Alláh má rád, když něco děláte, abyste to dělali pořádně.“

Muslim má tedy vše dělat pořádně, ať se jedná o uctívání, chování nebo jiné činnosti, které v životě vykonává. Vše, co muslim dělá s úmyslem uctívání, je čin, který je Alláhem přijímán a dává za něj odměnu, ať je to čin pro tento svět nebo pro Onen svět. Všemohoucí Alláh praví: „Rci: ‚Věru modlitba má, obřady mé, život můj i smrt má náleží Alláhovi, Pánu lidstva veškerého, jenž společníka nemá žádného. A toto mi bylo nařízeno a já první jsem z těch, kdož do vůle Jeho se odevzdali.‘“ (6:162)

Dále k dobrým mravům v islámu patří to, že zakázal, aby člověk nečinně seděl, prosil lidi o pomoc, žebral. Kdo žebrá od lidí, a přitom je schopen práce, ten škodí sám sobě, neboť sám sebe zahanbuje tím, že žebrá. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – varoval před žebrotou. Vyslovoval se pro její zákaz, aby se jí člověk vyhýbal. Řekl (salla lláhu alajhi wa sallam): „Ruka, která dává, je lepší než ruka, která bere. Začněte s těmi, které máte na starosti. Nejlepším dobročinným darem je ten, který je dán z přebytku. Když prosíte Alláha, aby vás uchránil před tím, co je zakázané, Alláh vyslyší vaše prosby. Kdo se snaží být soběstačný, toho Alláh učiní soběstačným.“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Je lepší, když si člověk sám sebere dřevo a naloží si ho na vlastní záda, než aby prosil, jestli mu někdo dá či nedá.“

K dobrým mravům při práci také patří to, aby byl člověk silný a spolehlivý. Silný znamená to, že zná dobře svou práci, je schopen ji vykonávat. Spolehlivý znamená, že dává pozor na svěřenou věc. Všemohoucí Alláh praví: „… nemůžeš najmout lepšího než tohoto muže silného a spolehlivého.“ (28:26)

Povinností pracujícího muslima je to, aby byl dochvilný, dělal jen to, co je povolené, a zdržel se čehokoli, co bylo Alláhem zakázáno. Musí také dodržovat mlčenlivost o pracovních záležitostech. Dodržovat pracovní právo, modlitby, dávat almužnu a vykonávat i ostatní činy uctívání co nejlépe. Díky tomu se mu dostane obživy a stane se hojnější. Všemohoucí Alláh praví: „Přikaž rodině své modlitby konání a sám buď v ní vytrvalý! My nežádáme od tebe žádnou obživu, vždyť My sami ti ji uštědřujeme. A dobrý konec náleží bohabojnosti.“ (20:132)

Služebníci Alláhovi, islám uspořádal vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Každý z nich má podle islámu svá práva a povinnosti. Islám zaručil zaměstnanci jeho práva a zaměstnavatel musí nároky zaměstnance plnit. Patří k tomu i finanční nároky, což znamená nárok na vyplácení spravedlivé odměny. Všemohoucí Alláh praví: „Lide můj, měřte a važte naprosto spravedlivě a nepoškozujte v ničem lidi a nepůsobte na zemi zlo šíříce pohoršení!“ (11:85) Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Dejte svému zaměstnanci jeho plat, než oschne jeho pot.“ Al-Buchárí traduje, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Všemohoucí Alláh praví: ‚V Soudný den budu proti třem: člověku, který dá slovo, v Mém jménu a pak ho poruší, člověku, který prodá svobodného člověku jako otroka a odměnu si ponechá pro sebe, člověku, který si najme pracovníka a nedá mu odměnu za splněný úkol.“