Páteční kázání 9. 11. 2018                                                                                                  šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

Upřímná oddanost

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Upřímná oddanost je podstatou víry, je základem pro to, aby byl nějaký čin přijat, je obsahem vyzývání k víře ze strany Proroků. Všemohoucí Alláh pravil: „A přitom jim bylo pouze poručeno, aby uctívali Alláha, zasvěcujíce mu upřímně svou víru jako hanífové.“ (Jasný důkaz, 98:5)

Upřímná oddanost, jak řekl Al-Izz bin Abdussalám je „aby ten, kdo je něčím pověřen, toto vykonal jedině z poslušnosti a upřímné oddanosti k Alláhovi Jedinému, a nechtěl být kvůli tomu chválen či veleben lidmi, nebo tím získat nějaký prospěch z hlediska víry, či odvrátit nějakou škodu z hlediska víry.“ Al-Harawí řekl: „Upřímná oddanost je očištění činu od veškeré nečistoty.“ Proto je snaha o upřímnou oddanost jednou z nejtěžších věcí pro člověka. At-Tasatturí byl dotázán: „Co je pro člověka nejtěžší?“ Odpověděl: „Upřímná oddanost, protože z ní nezíská žádný podíl.“ Všemohoucí Alláh pravil: „Jenž stvořil smrt i život, aby vyzkoušel, kdo z vás bude v skutcích nejlepší – a On mocný je i Odpouštějící.“ (Království, 67:2)

Al-Fadíl bin Ajjád řekl o tomto verši: „Ten, kdo je nejupřímnější v oddanosti, a chová se nejsprávněji.“ Zeptali se ho: „Co to znamená?“ Odpověděl: „Je-li nějaký skutek vykonán s upřímnou oddaností, ale není vykonán správně, nebude přijat. Je-li vykonán správně, ale není vykonán s upřímnou oddaností, nebude přijat. Musí být vykonán s upřímnou oddaností a správně. S upřímnou oddaností znamená, že je vykonán pro Alláha, správně znamená, že je vykonán podle Prorokovy tradice.“ Ibn Al-Qajjim – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Skutek bez upřímné oddanosti a bez vedení je jako člověk na cestách, kterému se do ponožek dostane písek, který přesune na jiné místi bez jakéhokoli užitku.“

Povinností v uctívání je, aby bylo prováděno s upřímnou oddaností pro Všemohoucího Alláha, Jediného. Prorok (sAs) řekl: „Alláh přijme pouze takový skutek, který je vykonán s upřímnou oddaností k Němu a v očekávání na Něho popatřit.“ (podle An-Nisá’ího, upraveno al-Albáním) Abú Hurajra (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Všemohoucí a Požehnaný Alláh pravil: „Jsem tak Soběstačný, že nepotřebuji, aby byl ke Mně nikdo přidružován. Kdo vykoná nějaký skutek pro někoho jiného kromě Mne, nebudu se k němu znát a nechám ho tomu, koho ke Mně přidružoval.““ (podle Muslima)

Upřímná oddanost je v srdci, proto Prorok (sAs) k tomuto řekl: „Alláh se nedívá na vaše tváře ani těla, dívá se do vašich srdcí a na vaše činy.“ (podle Muslima)

Upřímná oddanost je žádoucí ve všem a na základě toho jsou skutky přijímány. Vypráví se, že k Ibn Umarovi přišel žebrák. Ibn Umar řekl svému synovi, aby mu dal dinár. Syn mu řekl: „Nechť to od tebe Alláh přijme, otče.“ Otec mu odpověděl: „Kdybych věděl, že Alláh přijal jedno jediné mé pokleknutí, nebo jeden darovaný dirham, nebyl by mi Skrytý milejší než smrt. Víš, od koho Alláh přijímá činy? Alláh přijímá činy od bohabojných.“ (viz súra Prostřený stůl, 5:27)

Ó Alláhu, prosíme tě o upřímnou oddanost ve slovech i v činech, v tom, co činíme v skrytu i veřejně.