Páteční kázání 6.4.2018                                                                                                   šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

Islám podporuje vzdělání

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“ 

Islám podporuje vzdělání a vyzývá k jeho pozvednutí na nejvyšší úroveň.

První Alláhova slova, která byla seslána proroku Muhammadovi (sAs), jsou: „Přednášej ve jménu Pána svého, který stvořil, člověka z kapky přilnavé stvořil! Přednášej, vždyť Pán tvůj je nadmíru štědrý, ten, jenž naučil perem, naučil člověka, co ještě neznal.“ (Kapka přilnavá, 96:1-5) Dále Všemohoucí pravil: „A Alláh pak povýší ty z vás, kdož uvěřili, a ty, jimž dostalo se vědění, na stupně různé. A Alláh dobře je zpraven o všem, co děláte.“ (Hádka, 58:11) Všemohoucí pravil: „Zeptej se: ‚Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?‘ Však připomenou si to jen ti, kdož rozmyslem jsou nadáni.“ (Skupiny, 39:9) 

Ve sbírce Muslima se traduje podle Abú Hurajry (rAa), že Prorok (sAs) řekl: „Alláh ulehčí cestu do Ráje tomu, kdo jde po cestě za věděním.“

Islám podporoval jakoukoli užitečnou vědu, ať šlo o vědu náboženskou nebo světskou. V prvé řadě se to týká náboženské vědy, která je následována dalšími vědními obory podle jejich důležitosti a toho, jak moc ji lidé potřebují a jak je pro ně užitečná. Komu se podaří skloubit náboženskou vědu s vědou světskou, ten skloubil dvě dobré věci, je na té nejlepší cestě a prosíme Alláha, aby mu dopřál úspěchu a také každému, kdo studuje užitečnou vědu. Není pochyb o tom, že člověk potřebuje to, co je pro něho užitečné ve věcech duchovních i v záležitostech tohoto světa a bez čeho se dnes člověk nemůže obejít, jako je medicína, farmacie, inženýrství, matematika, chemie, fyzika, počítače a moderní technologie a jiné užitečné vědy. Tato věda se dnes stala nervem života, jedním ze zdrojů síly různých národů. Prorok (sAs) řekl: „Silný věřící je pro Alláha lepší a milejší než slabý věřící. Ve všem, co je dobré, se soustřeďte na to, co je pro vás užitečné, a žádejte Alláha o pomoc a nevzdávejte to.“ Toto je důkazem toho, že člověk by se měl soustředit na to, co je pro něho užitečné ve věcech náboženských i světských, na jakékoli užitečné vědění.

Islám je univerzální náboženství, které zahrnuje všechny oblasti života člověka. Není v rozporu s užitečným věděním o tomto světě, ba naopak k němu nabádá a vybízí. Jednou z příčin toho, proč je dnes islámský svět zaostalý, je to, že zanedbal tyto vědy a lidi, kteří se jimi zabývají, a ti je přenechali jiným, přestože je potřebovali. Vězte, moji bratři a sestry, že studium užitečné vědy a vyniknutí v ní je jednou z cest k dobru. Víme, jak je dobré studium islámského práva a jaká je za něj odměna, stejně tak užitečné světské vědy mají velký význam, ba dokonce se staly nezbytností, zejména v dnešní době. Za ně dostává muslim odměnu, dá-li Alláh, pokud se mu to u Alláha počítá a je-li jeho úmysl upřímný, jestliže dobře pracuje a dělá to, co Alláha činí spokojeným, jestliže tím chce posloužit sobě, své komunitě, svým bratrům a sestrám ve víře a všem lidem, v tom, co jim přinese užitek. Za učení se vědě i za její vyučování je velká odměna.

Světová islámská civilizace byla postavena na tvořivosti. Lidstvo se od muslimských učenců hodně naučilo v různých vědních oborech. Ibn Síná sepsal knihu o medicíně, která se stala na dlouhou dobu základním pramenem medicíny. Chwárezmí je zakladatelem algebry, Ibn an-Nafís je encyklopedickým vědcem, který má velký podíl na medicíně, je pokládán za objevitele malého krevního oběhu a jedním z průkopníků fyziologie člověka, je autorem teorií, o které se vědci opírají dodnes. Dále Džábir bin Hajján – chemik, Ibn al-Haitham, který se zabýval fyzikou a optikou a je celá řada dalších muslimských vědců v různých užitečných vědeckých oborech.

Prorok (sAs) povzbuzoval k léčbě nemocí. Traduje se podle Anase (rAa), že Prorok (sAs) řekl: „Pro každou nemoc Alláh, Mocný a Vznešený, stvořil lék. Lečte se tedy medikamenty.“ (podle Ahmada, upraveno al-Albáním) V jiném výroku Prorok (sAs) řekl: „Pro každou nemoc Alláh stvořil lék. Někdo ho zná, někdo ho nezná. Kromě smrti.“ Léčit se dá jedině po té, co člověk studuje a získá vědění.

Služebníci Alláhovi, studium se zejména v dnešní době stalo nezbytností, jednou z povinností rodiny vůči dětem, jsou za to před Alláhem odpovědní, odpovídají za to, co děti potřebují znát z náboženství, jako je dogma, záležitosti víry, modlitby a vše ostatní, co je nezbytné. Musí je také učit, pobízet je k tomu, co jim bude užitečné v životě a co je Alláhem dovolené. Prorok (sAs) řekl: „Je dostatečným hříchem pro člověka, když zanedbává ty, o které se stará.“ Také řekl: „Všichni jste pečovatelé a pečujete o to, co vám bylo svěřeno.“ Kdo zanedbává výchovu svých dětí, jejich vzdělání, které by jim bylo užitečné v záležitostech náboženství i záležitostech tohoto světa, ten je zanedbává, ochuzuje je, upírá jim jejich právo v tomto životě, protože dnes je v životě třeba vědění, jako i k práci je třeba vědění a kvalifikace. Toto je všechno, co lidé potřebují, neobejdou se bez toho ve svém životě. Je třeba je podporovat, motivovat, doufat v odměnu od Alláha při sledování tohoto cíle. Dá-li Alláh, je to cesta k tomu, jak být užitečný sám sobě, své komunitě, své společnosti a všem lidem. Prosíme Alláha, aby dopřál našim synům a dcerám úspěchu, aby vynikali a aby byli vedeni správnou cestou.