Change
Muslimská obec v Praze
Mír s vámi! Vítejte na stránkách spravovaných Muslimskou obcí v Praze. Stránky přinášejí některé informace o pražské muslimské komunitě, o činnosti Muslimské obce v Praze, její historii a další aktuality.
Jsme otevření každému, kdo k nám přichází s dobrým úmyslem, za poznáním a s otevřeným srdcem. Podporujeme začlenění muslimů v ČR při zachování jejich identity.
Domů Muslimská obec v Praze
se představuje
Muslimové v ČR K čemu slouží
mešita
Jak se chovat
v mešitě
Dary Kontakty

Páteční kázání
Letáky o islámu
Mešity a modlitebny v ČR
Halal obchody a
restaurace
Výuka arabštiny
Archív aktivit
Mezináboženský dialog
Odkazy
Název: Dobré mravy vedou do Ráje
Datum: 16. března 2018
Imám: šejch Ahmad Rajab

 

Páteční kázání 16. 3. 2018                                                                                              šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

Dobré mravy vedou do Ráje

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Morálka a jednání s druhými má v islámu obrovský význam, je to jeho velmi důležitá součást. Proto tomu věnoval zmínku i Prorok (sAs): „Byl jsem poslán, abych dovedl k dokonalosti dobrou morálku.“ (al-Albání) V jiné verzi je: „… abych dovedl k dokonalosti nejvznešenější morálku“. Chtěl vyzdvihnout význam vynikající morálky a dobrého jednání s lidmi a jejich významné postavení v tomto náboženství.

Morálka je to, co je nejlépe vidět, lidé to chápou více než ostatní záležitosti islámu. Přesvědčení člověka není vidět, protože ho má v srdci, lidé nevidí ani všechny jeho úkony uctívání, nebo je to nezajímá, protože odměna za to náleží jemu, ale vidí jeho mravy, jejichž prostřednictvím s ním jednají, proto hodnotí jeho náboženství na základě jednání s ním. Soudí ho podle toho, jestli se chová správně či nikoli, podle jeho mravů a chování, ne podle toho, jaké prosby pronáší, jakým způsobem, a podle toho, jak uctívá. Al-Fajrúz Ábádí – nechť je k němu Vznešený Alláh milostivý – řekl: „Vím, že celé náboženství jsou mravy. Kdo je lepší než ty v mravech, ten je lepší než ty v náboženství.“ Proto se dobré mravy počítají za součást kompletní víry. Prorok (sAs) řekl: „Člověk nejdokonalejší víry je ten, kdo má nejlepší morálku, a nejlepší z vás je ten, kdo se nejlépe chová k ženám.“ (at-Tirmídhí) Mubarakpuri řekl: „Nejdokonalejší věřící jsou ti s nejlepší morálkou.“ Aby byla víra kompletní, je třeba dobrých mravů a dobře se chovat, ať jednáme s kýmkoli. Protože je dobrá morálka tak důležitá, byly dobré mravy vždy cestou do Ráje a špatné mravy cestou do Pekla. V tradici se o tom zachovalo mnoho svědectví, např.:

Džábir vyprávěl, že Posel Alláhův (sAs) řekl: „Nejmilejší z vás jsou mi ti a nejblíže u mne budou v Soudný den sedět ti, kdo mají nejlepší morálku. Nejvíce se mi protiví a nejdále ode mne v Soudný den budou sedět žvanilové, domýšlivci a ti, kdo mluví příliš zeširoka.“ Zeptali se ho: „Posle Alláhův, víme, kdo jsou žvanilové, ale kdo jsou domýšlivci a ti, kdo mluví příliš zeširoka?“ Odpověděl: „Samolibí.“ (al-Albání) Abú ad-Dardá‘ vyprávěl, že Prorok (sAs): „Není nic, co by vážilo na Vahách více než dobré mravy.“ (Abú Dawúd) Abú Hurajra vyprávěl, že se jednou ptali Posla Alláhova (sAs) na to, díky čemu se člověk nejlépe dostane do Ráje. Odpověděl jim: „Bohabojnost a dobré mravy.“ Pak se ho zeptali, kvůli čemu se člověk nejčastěji dostane do Pekla. Odpověděl: „Ústa a intimní místa.“ (al-Albání) Abú Hurajra vyprávěl, že Posel Alláhův (sAs)řekl: „Věřící svými dobrými mravy dosáhne úrovně člověka, který se v noci modlí a ve dne postí.“ (al-Albání) Ve sbírce Muslima je citován výrok Proroka (sAs): „Kdo si přeje být zachráněn před Peklem a vejít do Ráje, měl by zemřít jako věřící, který věří v Alláha a v Soudný den, a měl by dělat jiným lidem jen to, co si přeje, aby bylo jemu samotnému činěno.“ To znamená, aby jednal s lidmi tak, jak by chtěl, aby oni jednali s ním. Bratře muslime, měl bys jednat s lidmi tak, jak bys chtěl, aby oni jednali s tebou. Takto se projevuje význam morálky a jednání s druhými a jejich významné postavení, až se to stalo znakem celého náboženství, které se tímto vyznačuje. Proto se Prorokovi druhové starali o dobré mravy, prosili o to Alláha, jak vypráví Um ad-Dardá‘: „Abú ad-Dardá‘ se jednou večer modlil a rozplakal se a až do rána opakoval: ‚Ó Alláhu, stvořil jsi mne dobře, dej, ať jsou i moje mravy dobré.‘ Řekla jsem mu: ‚Abú ad-Dardá‘, proč byly tvoje prosby minulou noc jen o dobrých mravech?‘ Odpověděl: ‚Umm ad-Dardá‘, věřící muslim má dobré mravy a tyto mravy ho dostanou do Ráje. Má-li špatné mravy, dostanou ho do Pekla.‘“ (al-Bajhaqí)

Služebníci Alláhovi, islám nestanovil činy uctívání ve všech jejich podobách jen jako bezvýznamné rituály nebo obřady bez obsahu, bez pozitivního vlivu na jednotlivce a na společnost, ale každý čin uctívání má ve své podstatě mravní hodnotu, která se má odrážet v chování muslima, který ho vykonává, a která má být jasně vidět na jeho charakteru a v jeho jednání s druhými lidmi a také v tom, co si sám pro sebe vytyčuje jako rámec, který se snaží dodržovat a neodchýlit se od něho. Například modlitba. Nejvyšší moudrost, která se v ní ukrývá, je vyjádřena v Koránu slovy Vznešeného: „Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba odvrací od nemravnosti a věcí zavrženíhodných! Vzpomínání pak Alláha je povinností největší a Alláh dobře ví, co děláte.“ (Pavouk, 29:45) A o půstu tato slova Vznešeného: „Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní‘“ (Kráva, 2:183) – a to s ohledem na všechny významy a smysl týkající se víry a morálky. Posel Alláhův (sAs) vychovává postící se k nejvyšším a nejvznešenějším mravním hodnotám, když říká: „Půst je pro vás ochranou. Kdo se postí, nechť se nechová nepřístojně a nehlučí. Jestliže mu někdo nadává nebo se s ním pře, ať mu řekne: ‚Já se postím.‘“ (al-Buchárí, Muslim) Prorok (sAs) také řekl: „Kdo se nevyvaruje lžím, falešnému jednání a nevědomosti, nemusí se kvůli Alláhovi ani postit.“ Při velké pouti Korán zasazuje ty nejvznešenější mravní významy do duší poutníků vykonávajících velkou i malou pouť prostřednictvím těchto Svých slov: „Pouť budiž konána v měsících známých. Ten, kdo se zavázal vykonat v nich pouť, nechť zdržuje se žen, prostopášností a hádek během pouti!“ (Kráva, 2:197) A takto je to se všemi úkony uctívání: mají význam uctívání pro Alláha a význam mravní projevující se v chování člověka, jeho morálce a jednání s druhými lidmi.

Bratři a sestry, dodržujte islám, islámskou morálku jako výraz poslušnosti vůči Alláhovi, upřímné oddanosti, buďte vedením pro lidi, nebuďte příčinou rozkolu a odvrácení lidí od cesty Alláhovy. Nechť nám všem Alláh dá, abychom uspěli v tom, co ho těší a činí spokojeným.

 


Časy modliteb