Ve jménu Alláha, Milostivého, Smilovného

Šejch Ahmad Rajab                                                                                                                                   9.8.1438/5.5.2017

Nechovejte vůči sobě zášť

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Islám učinil z muslimů bratry, způsobil, že k sobě chovají náklonnost, zakázal, aby k sobě chovali nenávist a zášť.

Muslim traduje ve své sbírce, že Prorok (sAs) řekl: „Nechovejte vůči sobě zášť, nezáviďte si navzájem, neukazujte si navzájem záda. Buďte si bratry, společně uctívejte Alláha.“

Základem je to, že je zapovězeno vyhýbat se jinému muslimovi déle než tři dny, ledaže by to bylo z nějakého oprávněného důvodu. Prorok (sAs) řekl: „Není dovoleno, aby se muslim vyhýbal jinému muslimovi déle než tři dny, aby se každý otočil na jinou stranu, když se potkají. Lepší z nich je ten, kdo první pozdraví toho druhého.“ (podle al-Buchárího)

Služebníci Alláhovi, zášť a nenávist mezi dvěma muslimy může být příčinou toho, že jim v té době nebude dopřáno odpuštění Alláhovo.

Vypráví se, že Prorok (sAs) řekl: „Každý čtvrtek a pondělí jsou činy (člověka) předkládány (Alláhovi). Vznešený a Všemohoucí Alláh v tento den odpustí každému člověku, který nepřidružuje, kromě člověka, který chová zášť ke svému bratrovi. O takových se řekne: ‚Nechte je být, dokud se neudobří. Nechte je být, dokud se neudobří.‘“

Abú Músá al-Aš^carí (rAa) také vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Alláh shlíží dolů jednoho večera v polovině ša^cbánu a odpouští všem svým stvořením kromě toho, kdo přidružuje, a toho, kdo chová (k někomu) zášť.“ (podle Ibn Mádži a dalších, upraveno al-Albáním)

Je třeba, abychom očistili svoje duše od zášti a nenávisti, abychom se udobřili se svými bratry nebo abychom se o to alespoň snažili, a to zejména v těchto požehnaných dnech, aby nám dal náš Pán milost a odpuštění. Není nic krásnější, než se držet slov Vznešeného Alláha: „Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím. Však dostane se toho pouze těm, kdož trpěliví jsou, a dosáhnou toho jen vlastníci velikého štěstí.“ (Byly učiněny srozumitelnými, 41:34-35)