Ve jménu Alláha, Milostivého, Smilovného

Šejch Ahmad Rajab                                                     24.3.1438/23.12.2016

Po těžkostech úleva přichází

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Jednou z tradic proroků je, že v době těžkostí lidi povzbuzovali a slibovali jim řešení a vítězství. Když Faraón vyhrožoval Izraelitům, že vyvraždí jejich syny a ponechá jejich ženy naživu (aby mu sloužily), a vyhrožoval jim i dalšími věcmi, Mojžíš (mír s ním) svůj lid uklidňoval a sliboval jim vítězství nad ním. Nejprve jim však připomněl, že musí být trpěliví a spoléhat na Alláha. Alláh o tom říká v Koránu (ve významu): „I řekli velmoži z lidu Faraónova: ‚Zdaž necháš Mojžíše a lid jeho, aby šířili na zemi pohoršení a aby opustili tebe i božstva tvá?’ Odpověděl: ‚Pobijeme syny jejich a ponecháme naživu jen ženy jejich a přemůžeme je vítězně!’ I pravil Mojžíš lidu svému: ‚Proste Alláha o pomoc a buďte trpěliví, vždyť země Alláhu náleží a On v dědictví ji dává tomu, komu chce ze služebníků Svých. A šťastný konec náleží bohabojným!’“ (7:127-128). To, co jim Mojžíš slíbil, se pak skutečně splnilo. Alláh dále říká (ve významu): „A dali jsme lidu, který byl utiskován, v dědictví východní i západní části země, kterou jsme požehnali. A tak se splnilo překrásné slovo Pána tvého vůči synům Izraele za to, že byli trpěliví. A zničili jsme dílo Faraóna a lidu jeho i vše, co zbudovali.“ (7:137).

Toto je připomenutí a ponaučení pro každou skupinu lidí, která trpí křivdou a bezprávím od lidí podobných tomuto faraónovi. Když se Mojžíšův utiskovaný lid spolehl na Alláha, respektoval Jeho přikázání a byl trpělivý, Alláh mu dal východ i západ požehnané země.

Muslimové a muslimky, tato umma musí projít zkouškami a těžkostmi, aby byla prověřena a oddělili se od sebe věřící a pokrytci, pravdomluvní a lháři, věrní a zrádci. Alláh říká (ve významu): „Alif lám mím! Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: „Uvěřili jsme,“ a že zkoušeni nebudou? Vždyť jsme již zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Alláh věru pozná (tzn.: ukáže) ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.“ (29:1-3).

Chabbáb ibn al-Aratt vyprávěl, že si stěžovali Prorokovi (sAs) na útisk, kterému čelili od nevěřících, když ležel ve stínu Ka^cby a místo polštáře měl pod hlavou složený kabát. Řekli mu: ‚Proč pro nás nepoprosíš o pomoc? Proč se za nás nepomodlíš?’ Řekl: ‚Věru byli před vámi lidé (kteří trpěli horší věci): člověk byl uvržen do díry, která pro něj byla vykopaná v zemi, pak mu byla na hlavu položena pila a byl rozříznut na dvě poloviny, a železným hřebenem mu bylo seškrabáváno maso z kostí, a přesto neopustil svou víru! Přísahám při Alláhu, že toto náboženství bude dovršeno (tzn.: bude se jím vládnout v zemi a bude všude bezpečno) a že cestující ze San’á do Hadramoutu nebude mít strach z ničeho jiného, nežli z Alláha a z vlka, že mu zaútočí na ovce, jenže vy jste lidé uspěchaní!’“ (Sahíh al-Buchárí). Prosíme Alláha, aby dostal z těžké situace naše bratry v Jemenu a všude jinde. Zde vidíme, jak Prorok (mír s ním) své společníky učil trpělivosti a aby nebyli uspěchaní, ale zároveň jim sliboval, že Alláh dovrší Své náboženství a dovede ho k vítězství.

Když Prorok (mír s ním) vyrazil do bitvy u Badru a připravil se, jak nejlépe mohl, řekl svým společníkům: „Jděte! Mám pro vás dobrou zprávu: Alláh Vznešený mi slíbil jedno ze dvou (tzn.: obchodní karavanu nebo vítězství v boji). Jako bych se právě teď díval na místa, kde budou (nepřátelé) přemoženi!“ A stalo se tak, jak Prorok (mír s ním) řekl. A během Bitvy příkopu, kdy sahába prožívali velice těžké dny, jim Prorok (mír s ním) vyprávěl o brzkém dobytí některých států! A skutečně se zanedlouho stalo to, co Prorok (mír s ním) řekl.

Cílem šajtána a ostatních nepřátel islámu je vyhladit skupinu správně vedených věřících. Alláh však řekl (ve významu): „A Alláh nedá nevěřícím možnost zvítězit nad věřícími.“ (4:141). Ibn Kathír řekl ve výkladu tohoto verše: „Tzn., že jim Alláh nedovolí na tomto světě, aby je zcela vyhladili, což nevylučuje, že občas mohou nevěřící některé věřící porazit, avšak konečný výsledek bude na tomto i na onom světě vždy ve prospěch věřících.“

Cílem šajtána a ostatních nepřátel islámu je nechat utiskované věřící hladovět tak dlouho, aby nakonec ustoupili a byli poníženi. Alláh o tom však řekl (ve významu): „To jsou ti, kdož říkají: ‚Nepřispívejte nic na ty, kdož jsou s poslem Alláhovým, ale ať utečou!’ A Alláhu patří pokladnice nebes i země, ale pokrytci to nechápou.“ (63:7). Ibn Abbás řekl: „(Abdulláh ibn Ubajj, nejhorší z pokrytců) řekl: Nedávejte najíst Muhammadovi ani jeho společníkům, ale nechte je, aby trpěli hladem, a aby nakonec opustili svého proroka!“ Jsou to slova, ve kterých se jasně promítá zkaženost povah těchto zločinců. Nechat druhé trpět hladem je strategie, kterou používají proti muslimům nepřátelé pravdy a víry, jakoby si to i přes odlišné doby a místa navzájem doporučovali. Jsou to tak ubozí lidé, že se domnívají, že jídlo a živobytí představují v tomto životě úplně vše – protože tak je to u nich – a proto používají v boji proti věřícím tuto strategii, wa lá haula wa lá quwwata illá billáh (a není moci ani síly, leda s pomocí Alláhovou!).

Poslední dobrou zprávu, kterou v našem dnešním setkání zmíníme, jsou Prorokova slova a dobrá zpráva pro správně vedenou skupinu věřících, která správně plní Alláhova přikázání, vyhýbá se Jeho zákazům a nebojí se pro Alláha ničí výtky. Mu’áwija řekl: „Slyšel jsem Proroka (mír s ním), jak řekl: ‚Vždy bude část mojí ummy správně plnit Alláhova přikázání. Těm neuškodí ani ti, kteří je zradí (z jejich řad), ani ti, kdož proti nim budou brojit, a takto budou tak dlouho, dokud nepřijde Alláhův příkaz (tzn.: začátek Soudného dne).’“ (Sahíh al-Buchárí).

Milí bratři a sestry v islámu, skutečným a jediným útočištěm a azylem pro muslimy je Alláh, Pán světů, Silný a Mocný. Povinností ummy je se na Něj obrátit, správně se na Něj spoléhat, plnit Jeho přikázání a vyhýbat se Jeho zákazům a dělat vše, co pro ně uzákonil, aby zvítězili, byli silní a pevní. Musí být trpěliví, když je postihne neštěstí, dokud jim nedá Alláh zvítězit v okamžiku, který předurčil na základě Své moudrosti a vědění. Nesmí nic uspěchat, neznají, co je skryté, nevědí, kde je dobro. Jednotliví příslušníci muslimského národa by se neměli navzájem utlačovat. Prosíme Alláha, aby dostal naše utlačované bratry z jejich těžké situace a aby nás a všechny muslimy navrátil k naší víře.

A nakonec, nemůžeme v těchto dnech nepřipomenout našim bratrům a sestrám, že jako muslimové nesmějí napodobovat nemuslimy v některých věcech, jako jsou například oslavy jejich svátků. Povinností každého muslima je držet se pevně svého náboženství, Prorokovy sunny a tradice prvních generací, nechť je Alláh s nimi spokojen.